Biography and Autobiography

I. Výhra nad touhou

I. - Výhra nad touhou

"Uaaaa," Amanda zaječela, jako by snad ani nebyla dívkou, ale nezkroceným lvem. Kdyby byla jen o pár čísel větší, konečky prstů na rukou by se teď mohly klidně dotknout lustru.

"No tak, Am… To mi vždycky děláš schválně," zabručela hlava mladého muže zpod pruhovaného polštáře. Jeho hlas nezněl nikterak nepříjemně, zněl spíše velice unaveně, vyznačovoid pouhé láskyplné vytknutí.

Amanda se na něj otočila. Měl krásné rysy v obličeji. Ach, jak jí vyrostl do krásy. Čerstvě oslavené dvacetiny mu přidaly nejen léta, ale i lepší přehled, další pokrok k seberealizaci a krásu. Stále byl tím mladým uštěpačným maníkem s připravenými drzými hláškami za každou cenu. Jeho chování k cizím lidem bylo odstředěné a občasně i nepříjemné, za což ho Amanda nejednou kritizovala. Ale teď, když tu tak ležel a ona věděla, že je jen její…

Pouze její.

Protočila letmě panenky a následně na to se usmála. "Omlouvám se ti, miláčku."

"Začnu nejspíš tvoje omluvy odmítat. Děláš to každé ráno." Tomův hlas zněl stále méně a méně zřetelně. Bylo poznat, že opět padá pomalu do spánku.

"No tak, lásko. Je víkend. Chápeš? Ty máš volný víkend a já mám taky volný víkend. Chceš ho snad celý strávit v posteli?" Amanda protestantsky stála u rohu postele s rukama založenýma u prsou. Vypadala jako přísná kantorka. Když zjistila, že toto smlouvání s ním tentokrát nijak nezamává, vydala se mnohem dráždivější cestou. Rozhodla se využít svého ženského půvabu, jelikož i kdyby se svět bořil, Tom by tohle pokušení od ní nikdy neodmítl.

Přehoupla se půvabně zpět na svou postel a z ní udělala ještě jeden kočičí pohyb, aby mohla tělo jemně posouvat od nohou k jeho hlavě. Ladně chodila rozkročmo nad jeho tělem všemi čtyřmi- jako vášnivá kočka, div při tom nezavrčela. Při tom si povšimla, že pod polštářem svítí bělmo jeho očí.

Read more...